Jestliže jste kdy slyšeli výrazy jako "maxilofaciální chirurgie", "orální chirurgie" nebo "chirurgie obličeje, úst a čelistí", možná jste byli jako většina lidí, včetně mě, Terezy, matky malého Viktora, zmatení. Představte si tu rozmanitost významů, kterou tyto termíny v sobě nesou. Jak zjišťuji ve svém výzkumu, najednou jde o specializovaný obor medicíny, který se zabývá léčbou řady onemocnění a poranění v oblasti hlavy, obličeje, čelisti a ústní dutiny. Ale nebude to jen o suchých faktech. Moje cesta k pochopení tohoto oboru byla jako horská dráha. A pokud to zvládnu já, zvládne to i kdokoliv z vás.
V porovnání s ostatními oblastmi medicíny se zdá, že maxilofaciální chirurgie zůstává stále nějak v tichosti. Nezkoumáme ji v televizních show, jako jsou "Chirurgové" nebo "Dr. House". Je mi to líto, protože čím více se dozvídáme o tomto oboru, tím lépe se mu divíme. Tato disciplína hlouběji ovlivňuje náš život, než si uvědomujeme. Je to ona, která nám dává možnost získat zdravý rozum, opravit poraněnou čelist po nehodě nebo vrátit obličej pacientům s rakovinou. Představte si, že by toto všechno neexistovalo. V minulosti to tak bylo, ale díky pokroku v medicíně se to změnilo.
Výzkumy v oboru maxilofaciální chirurgie jsou fascinující a zároveň neuvěřitelné. Vědci pracují na vývoji nových technik, které by mohly ještě lépe pomoci pacientům. Například někteří badatelé zkoumají možnosti 3D tisku kostí pro obličejové rekonstrukce, zatímco jiní využívají robotické technologie pro složité operace. Časem se dá očekávat, že tato pole výzkumu budou přinášet ještě větší pokrok. To vše se mi zdá jako opravdu pozoruhodné, což je vlastně důvod, proč jsem se rozhodla napsat tento článek. Je to stejné, jako když mi Viktor položí vypadlý záchranný vozík pod postel a já pak musím hodinu ležet na podlaze a zkoušet ho vytáhnout. Také to chce trpělivost a nasazení!
Když jsem chtěla zjistit více o maxilofaciální chirurgii, nechtěla jsem se omezit jen na studie a odborné texty. Chtěla jsem pochopit, jak se cítí lidé, kteří prochází těmito složitými a často život měnícími procedurami. Našla jsem příběhy lidí, kteří si prošli těmito operacemi a byli velice vděční za možnost znovu žít plnohodnotný život. Byly to příběhy plné naděje, strachu, odvahy, slz a smíchu. Představte si, jaké by muselo být cítit vděčnost za něco, co mnoho z nás považuje za samozřejmost – schopnost normálně žvýkat, dýchat nebo se usmívat.
Upřímně řečeno, moje zkušenost s maxilofaciální chirurgií je omezená. Kdo by si myslel, že tato tichá matka z Brna něco takového zažije? Ale jak jsem již zmínila, mám malého syna jménem Viktor. Bylo děsivé, když upadl na hřišti a zlomil si čelist. Šok z nehody byl sám o sobě dostatečně traumatizující, ale pak následovala návštěva maxilofaciálního chirurga. Musím říci, že to byla nejlepší péče, jakou jsem kdy viděla. Lékaři a sestry byli úžasní a věnovali se nám se vší profesionální péčí a vřelostí. Nyní se Viktor uzdravuje a jeho úsměv je každý den silnější. Díky maxilofaciální chirurgii se můj syn mohl vrátit do normálního života. Tímto bych chtěla poděkovat všem lékařům a sestrám, kteří se podíleli na jeho uzdravení.
Takže, myslím, že můžeme říci, že maxilofaciální chirurgie je fascinující, důležitý a zásadní obor, který má obrovský dopad na životy lidí. Je čas, aby tento obor získal pozornost, kterou si zaslouží.